Užité umění

Podsbírka užitého umění patří k nejmladším sbírkovým fondům Muzea umění Olomouc (založena 1997). Její vznik souvisel s novou výstavní a akviziční koncepcí, která se nově nesoustředila pouze na tzv. vysoké umění, ale zahrnula užité umění do celkového obrazu uměleckohistorického vývoje společnosti.  Snahu o moderní pojetí muzea dokládá také založení dalších podsbírek, které do té doby nebyly zastoupeny – s knižní kulturou provázaná sbírka autorské knihy nebo umění neškolených tvůrců prezentované kolekcí art brut. Zařazení nových oborů do programu muzea bylo možné díky chápání výtvarného umění jako celistvého proudu, který je tvořen vzájemným propojením umělecké a řemeslné práce. Zakladatelkou, duší a dlouholetou kurátorkou sbírky byla Anežka Šimková.

Pohnutkou k založení podsbírky se stal i dlouholetý zájem někdejšího ředitele Pavla Zatloukala o architekturu přelomu 19. a 20. století a její interiéry. Na ten kromě specifických výstavních projektů navázalo i nové pojetí stálé expozice Dům milovníka umění (2003–2012), předkládající návštěvníkům komplexně pojatý obraz výtvarné kultury středoevropského prostoru na přelomu minulého století. Idea Gesamtkunstwerku tak v expozici, dokumentující mimo jiné i významný fenomén ohýbaného nábytku či práci architektů vídeňské moderny, nabyla skutečné podoby.

Ucelený, byť početně skromný soubor užitého umění (185 položek) patří k nejvyužívanějším fondům ve výstavních projektech Muzea umění Olomouc i mimo něj. Procentuálně největší zastoupení v něm patří sedacímu nábytku, avšak obsahuje i několik ucelených nábytkových souborů a další předměty uměleckého řemesla – květinové stojany, svítidla, gobelíny, vitráže, mozaiky, vázy aj.

Představu o výtvarné kultuře, stylových proměnách i vývoji designu v průběhu 19. a 20. století podávají zejména koncepčně zaměřené celky nábytku. Zmiňme ohýbaný nábytek zastoupený produkcí firem Thonet a J. & J. Kohn, s nimiž nejednou spolupracovali architekti zvučných jmen. Vznik kolekce ohýbaného trubkového nábytku byl spjatý s výstavou zaměřenou na významný fenomén sériové výroby nábytku moravskou firmou Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně a jejím hlavním návrhářem Jindřichem Halabalou. S další výstavou byla spojená i akvizice ojedinělého postmoderního nábytkového souboru skupiny Atika. V muzejní sbírce nechybí ani zástupci bouřlivého vývoje světového designu 50. až 70. let 20. století, reprezentovaného jmény Vernera Pantona, Ernsta Moeckla, Giancarla Pirettiho či Yvese Kleina. V roce 2011 byla velká část podsbírky užitého umění veřejnosti prezentována soubornou výstavou Pro tentokrát nesedat, kterou doprovodil stejnojmenný výstavní katalog.

Pohnutkou k založení podsbírky se stal i dlouholetý zájem někdejšího ředitele Pavla Zatloukala o architekturu přelomu 19. a 20. století a její interiéry. Na ten kromě specifických výstavních projektů navázalo i nové pojetí stálé expozice Dům milovníka umění (2003–2012), předkládající návštěvníkům komplexně pojatý obraz výtvarné kultury středoevropského prostoru na přelomu minulého století. Idea Gesamtkunstwerku tak v expozici, dokumentující mimo jiné i významný fenomén ohýbaného nábytku či práci architektů vídeňské moderny, nabyla skutečné podoby.

Ucelený, byť početně skromný soubor užitého umění (185 položek) patří k nejvyužívanějším fondům ve výstavních projektech Muzea umění Olomouc i mimo něj. Procentuálně největší zastoupení v něm patří sedacímu nábytku, avšak obsahuje i několik ucelených nábytkových souborů a další předměty uměleckého řemesla – květinové stojany, svítidla, gobelíny, vitráže, mozaiky, vázy aj.

Představu o výtvarné kultuře, stylových proměnách i vývoji designu v průběhu 19. a 20. století podávají zejména koncepčně zaměřené celky nábytku. Zmiňme ohýbaný nábytek zastoupený produkcí firem Thonet a J. & J. Kohn, s nimiž nejednou spolupracovali architekti zvučných jmen. Vznik kolekce ohýbaného trubkového nábytku byl spjatý s výstavou zaměřenou na významný fenomén sériové výroby nábytku moravskou firmou Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně a jejím hlavním návrhářem Jindřichem Halabalou. S další výstavou byla spojená i akvizice ojedinělého postmoderního nábytkového souboru skupiny Atika. V muzejní sbírce nechybí ani zástupci bouřlivého vývoje světového designu 50. až 70. let 20. století, reprezentovaného jmény Vernera Pantona, Ernsta Moeckla, Giancarla Pirettiho či Yvese Kleina. V roce 2011 byla velká část podsbírky užitého umění veřejnosti prezentována soubornou výstavou Pro tentokrát nesedat, kterou doprovodil stejnojmenný výstavní katalog.


OKRUHY SBÍRKY

Židle jako svébytné umělecké dílo

V souvislosti s postmoderní vlnou, která k nám v sedmdesátých letech pronikala zejména z Itálie, se začínají návrháři odklánět od funkční stránky nábytku. Do své tvorby vnášejí skrze hravost a ironii odkazy na minulost či symboliku vztahující se k dobovému dění. Mezi nejvýraznější představitele tohoto proudu v Československu patří výtvarník Milan Knížák (*1940) a umělecká skupina Atika (1987‒1992), jíž tvořili mladí architekti, absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Nábytek se v jejich podání stává spíše interiérovým objektem, upoutávajícím pozornost svou divokou estetikou. Podtext tvorby je však daleko hlubší – je to forma protestu proti tehdejší společenské atmosféře a úrovni nábytkářské produkce. Sbírka užitého umění zahrnuje díla Víta Cimbury (*1950), Bohuslava Horáka *(1954), Jiřího Javůrka (*1956), Jiřího Pelcla (*1950) a Jaroslava Šusty jun. (*1956). Soubor sedmi výtvarných objektů, včetně židle Softhard Milana Knížáka, tvoří ucelený soubor reprezentující postmoderní tendence v Československém prostředí.

V roce 2007 Muzeum umění Olomouc představilo tvorbu skupiny Atika stejnojmennou výstavou – Atika 1987‒1992 / Emoce a forma.

Kontakt:

Mgr. Klára Jeništová

  • kurátorka podsbírek architektury a užitého umění
  • jenistova@muo.cz
  • 585 514 209, 702 279 525

Mgr. Klára Jeništová

  • kurátorka podsbírek architektury a užitého umění
  • jenistova@muo.cz
  • 585 514 209, 702 279 525

Mgr. Radek Látal

  • správce sbírek, dokumentátor
  • latal@muo.cz
  • 585 514 238, 721 041 797

Mgr. Radek Látal

  • správce sbírek, dokumentátor
  • latal@muo.cz
  • 585 514 238, 721 041 797